Zastávka: Vrch Ládví 359 m - Geodetická věž Ládví, vysílač, vodojem

Na vrchu Ládví, který není nijak označen, se nacházejí technické budovy s různým zaměřením - Geodetická věž, vysílač, vodojem

Vrch Ládví - Uprostřed lesoparku se vypíná nejvyšší bod Prahy na pravém břehu Vltavy – Ládví ve výšce 359 metrů nad mořem, mystický kopec opředený spoustou legend a záhad. Podařilo se najít spoustu archeologických důkazů o osídlení v době prehistorické, ale na samotném kopci nebylo nalezeno nic. Náhorní plošina na vrcholu kopce přímo nabízela ideální polohu pro vznik pravěkého hradiště či alespoň strážní hlásky. Ale žádný takový objekt tu nikdy nestál. To zavdalo příčinu k hypotéze, že prý tajemný vrchol mohl být posvátný a zasvěcený pouze bohům, kdy vstup obyčejným smrtelníkům byl dovolen pouze v době provozování kultovních obřadů. Původ názvu Ládví se odvozuje od slova Hledví, které mělo vzniknout ze slov „hledět“ a „vědět“, jakožto místa s dalekými výhledy. Na území Ďáblic bylo nalezeno osídlení již z doby bronzové. První písemná zmínka však pochází z roku 1253, kdy místní statek vlastnil řád křížovníků s červenou hvězdou. Ďáblice se původně nazývaly Davlice, což bylo odvozeno od jména Davel.

Geodetická věž Ládví -  Měřická věž v Ládví byla postavena roku 1936. Ládví (359 m n. m.) je druhý nejvyšší vrchol pražské kotliny, severovýchodně od jádra Kobylis. V současnosti je věžička v pronájmu Ministerstva vnitra a vlastníkem je Český úřad zeměměřičský. Věž je pro veřejnost aktuálně nepřístupná. Aktuálně se ale skupina Czech National Trust snaží o zpřístupnění místa pro návštěvníky. Umožnili by všem obdivovat nejen architektonické řešení této ojedinělé stavby, ale také mimořádný výhled do dalekého okolí Prahy.

Vysílač Ládví - se nachází na stejnojmenném vrchu. Svým vysíláním pokrývá město Praha a Středočeský kraj. Jde o jeden ze základních vysílačů digitálního vysílání. Vysílač vlastní firma Digital Broadcasting s.r.o.

Přehled televizních a rozhlasových multiplexů šířených z Ládví:

Vodojem - Největší úpravnou vody v České republice je vodárna Želivka, která zásobuje asi 75 % obyvatel Prahy. Zbývajících 25% je pak zásobováno z vodárny Káraný, odtud je pitná voda dopravována do dalších vodojemů v Praze, např. také do čerpací stanice Ládví I. Výstavba vodojemu Ládví II, který je na zmíněném vrchu Ládví, byla dokončena v roce 1966. Stavební konstrukce vlastního vodojemu je železobetonová, monolitická, stropní konstrukce je tvořena železobetonovými prefabrikovanými prvky. Vodojem je opatřen zemním zásypem, který současně tvoří tepelnou izolaci. Maximální celkový objem akumulované vody činí 12000 m3 při výšce hladiny 5 m. Zdrojem vody, distribuované do vodojemu z čerpací stanice Ládví I, je převážně (asi z 80 %) z úpravny vody Káraný, zbytek potom z úpravny Želivka.